Quarter horse

Quarter horse- americký kovbojský a honácký kůň

Americký honácký kůň, krátce zvaný quarter horse, ale někdy popisovaný s nadsázkou jako slavný nebo proslulý koloniální čtvrtkařský závodník, se poprvé objevil v 17.století ve Virginii a v dalších osadách východního pobřeží. Tento vysoce vyhraněný typ je vedle morgana nejstarším americkým plemenem, ve skutečnosti je sice starší než morga, který se objevil až koncem 18.století, ale morgan je nejstarší doložené plemeno. Registr morganů byl poprvé zveřejněn v roce 1894, kdežto americká asociace pro quartery se ustavila teprve v letech 1940-1941.

Původ: První osadníci v Novém světě zdědili koně, dovezené španělskými kolonizátory. Tehdy žila ve stádech směs španělských plemen, berberů a arabů, která se vytvořila na iberském poloostrově během dlouhé islámské okupace. Tito koně tvořili základnu s velkými možnostmi. Když došlo ke křížení s koňmi dovezenými s Anglie, stali se základem pro nově vytvořené plemeno- amerického quartera. První významný dovoz anglických koní do Virginie představoval lodní náklad, který dorazil v roce 1611 se 17 hřebci a klisnami. Tito koně patřili ve směs k anglickým "závodním koním", jež vytvořili kmenové stádo pro anglického plnokrevníka, který se ovšem vyvinul podstatně později. Dá se předpokládat. že tito koně byli příbuzní dnes již vyhynulým gallowayům, rychlým ponyům ze severní Británie, z kraje mezi Nitsdalem a Mullem of Galloway. Patrně zde měl svůj podíl i irský hobby, předek connemary ze západního Irsky. Quarter tedy vzešel ze směsi různých plemen, ale přitom je mimořádný svou robustní postavou. V kohoutku měří kolem 152cm a vyznačuje se neobyčejně svalnatými stehny.

Práce a dostihy: Tito koně se používali k mnoha účelům- k práci na ranči, k objíždění stád, k tahání nákladů zboží nebo dřeva i k zápřeži do kočárů o nedělích a konečně i k jízdě. K dovršení všech kladů to byli koně skromní, spokojení s nevelkými dávkami běžného krmiva. Přesto, že byl tak všestranný, angličtí osadníci mající zálibu ve sportu si nejvíc cenili jeho sprintu na malé vzdálenosti po výbušném startu. Koně závodili na trati dlouhé kolem 400metrů (čtvrt míle) buď po stezce vysekané v křoví nebo na stejnou vzdálenost po cestách mezi plantážemi, popřípadě na vesnické ulici. Právě díky těmto podnikům získal přízvisko "quarter horse" nebo "quarter-miler". Silné a svalnaté tělo quartera bylo přímo ideální pro tuto formu dostihu. od roku 1656 se dostihy quarterů ve Virginii stabilizovaly a staly se natolik oblíbenými, že se plemeno začalo považovat za nejrychlejšího běžce na krátkých tratích. Později, když byl do USA dovezen plnokrevník, se začaly stavět oválné závodní dráhy a zavedly se také dostihy na delší trati.. Výsledkem bylo, že popularita čtvrtmílových sprintů.upadla a za krátký čas byly tyto dostihy ve východních státech zrušeny (nyní však jsou dostihy quarterů opět populární). Quarter se přestěhoval na západ, kde z něj rychlost, vyváženost a obratnost udělaly dokonalého kovbojského koně. pohyboval se tak rychle, že se o něm říkalo, že v plném trysku "dokáže obrátit na čtaráku a ještě vám vrátí drobné".

Plemeno vzniklo při práci na dobytčích stezkách a také v tradičních disciplínách rodea. V současnosti nastalo neuvěřitelné oživení čtvrtkařských dostihů, při kterých peněžité odměny daleko převyšují ceny při dostizích plnokrevníků. Následkem toho se objevuje snaha"zlepšit" quartera krví plnokrevníků a plemeno tak ztrácí svůj "buldočí! charakter.

Registr quarterů je dnes největší na světě a má kolem milionu jedinců.

Chov quarterů a anglických plnokrevníků postupoval na americkém kontinentě stejným tempem. Registr quarterů byl založen jako Americká asociace pro quartery v letech 1940 – 1941. Je to největší organizace sdružující chovatele jednoho plemene a má téměř čtyři miliony členů.
Rodiny honáckých koní: Existuje celkem dvanáct hlavních rodů quartera, jejichž kořeny tkví ve dvou nejdůležitějších hřebcích - zakladatelích tohoto plemene - byli to Janus a Sir Archy. Janus, kůň dovezený z Anglie, uhynul v roce 1780 a svým stejnojmenným synem založil velkou linii Printer, která je dodnes jednou z nejvýznamějších. Sir Archy, syn vítěze prvního anglického derby Diomeda, se podílel také na vzniku amerického jezdeckého koně. Od něj lze sledovat rody Shiloh, Old Billy, Steel Dust a Cold deck a také dva nejlepší a nejdůležitější plemeníky 20. století, Joe Baileye a Petera Mc Cue, jeho potomky.

Chod: tento kůň se stal dokonalým kovbojským koněm díky své rychlosti, vrozenému smyslu pro rovnováhu a hbitosti. Vyvinul se u něj nevysvětlitelný smysl pro práci s dobytkem, takže je na jezdci prakticky nezávislý. Říká se o něm , že se dovede "obrátit na čtyráku a ještě vám vrátí drobné."

Povaha: Avšak není to pouze exteriér, pro který je toto plemeno tak oblíbeno. Quarteři vynikají svou dokonale vyrovnanou povahou a inteligencí. Třebaže jim v krvi koluje krev jejich anglických a arabských předků, jsou velmi klidní a spolehliví. Snad právě proto, že jsou tak citliví, je velmi příjemné s nimi pracovat. I když jsou Quarteři temperamentní, jsou velmi lehce ovladatelní. Quarter horse je ideální kůň pro začátečníky. Od přírody není zlý, nekouše, nekope, neplaší se. Samozřejmě i mezi těmito koníky můžeme najít zvířata s určitými charakterovými vadami, které však ve většině případů mají podobu získaných zlozvyků způsobené špatným zacházením. Chovatelé, trenéři a jezdci si musí vždy uvědomit, že i když jsou quarteři vyrovnaní a klidní, jsou zároveň velmi citliví a zranitelní. Těžce nesou (po psychické stránce) hrubé zacházení s nimi.

Popis quartera:

  • Hlava: Hlava nemusí být dlouhá jako u anglického plnokrevníka, naopak je poměrně krátká a široká, s malým chřípím a mělkou, pevnou hubou
  • Nasazení hlavy: Hlava nasedá na krk v úhlu 45 stupňů. Žuchvy nesmí být příliš široké, ale čelistní kosti naopak nesmí být nahoře úzké, aby nebylo omezeno dýchání.
  • Krk: Musí být dostatečně dlouhý a ohebný, neboť tento kůň pracuje s nataženým krkem a nízko nesenou hlavou. obloukovitý krk nebo tukový hřeben je nežádoucí.
  • Kohoutek: Hřbet tak vynikajícího jezdeckého koně musí mít dobře vytvořený kohoutek, posunutý dost daleko dozadu za ramenní kloub, aby byl dobrou oporou sedlu.
  • Záď: Mohutná svalnatá záď je široká a hluboká, což je pro tohoto důkladně stavěného koně typické. Těžká svalnatá stehna a bérce dodávají zvířeti robustní vzhled, jenž je pro plemeno typický. Ovšem kříženci s plnokrevníkem už mají tento znak silně potlačen
  • Zadní nohy: Zadní nohy jsou mohutné osvalené od hýždě a stehna až po silný skočný kloub.
  • Klouby: Holenní kosti jsou krátké a hleznem nízko nad zemí. Klouby se volně pohybují dopředu.
  • Koleno: Je velmi hluboko a při pohledu zezadu vystupuje pod kyčlí a nad lýtkovou partií. tvoří vlastně nejširší místo těla koně.
  • Spodní linie: Břicho je delší než hřbet a nikdy nesmí být vytažené ve slabinách(vysoukané), aby nenarušila souměrnost těla a spodní linie.
  • Zbarvení: Quarter horse bývá obyčejně ryzák, ale povolena je každá čistá barva. Strakatý kůň není povolen!
  • Výška: 152 - 160 cm. Někde se uvádí: 144,2 - 162,5 cm.